Nejčastější zranění při svařování a jak jim předejít

Svařování je nedílnou součástí mnoha průmyslových oborů, ale zároveň představuje jednu z nejrizikovějších profesí z hlediska bezpečnosti práce. Podle údajů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) dochází každoročně v EU k tisícům pracovních úrazů spojených se svařováním. Nejčastějšími zraněními jsou popáleniny, poškození zraku, inhalace toxických výparů a úrazy elektrickým proudem.

Popáleniny a termická poranění

Statistika:
Podle zprávy Occupational Safety and Health Administration (OSHA) až 30 % všech zranění svářečů tvoří popáleniny způsobené kontaktem s roztaveným kovem nebo odletujícími jiskrami.

Prevence:

• Používat OOP oděv z materiálů odolných vůči žáru (např. kůže, kevlar).

• Vždy chránit veškerou odkrytou kůži.

• Pravidelně kontrolovat integritu rukavic, zástěry a obuvi.

• Používat plamenné clony a svářecí závěsy.

Poškození zraku

Statistika:
Podle studie American Welding Society dochází ročně ke zhruba 10 000 případům očních zranění při svařování ve Spojených státech – z velké části kvůli absenci správné ochrany nebo použití nevhodného filtru.

Prevence:

• Automatická svářecí kukla s proměnlivým zatemněním (EN 379).

• Použití brýlí i při sekundárních činnostech jako je broušení.

• Kontrola a čištění optických prvků na pravidelné bázi.

Inhalace nebezpečných výparů

Důležité:
Při svařování vznikají látky jako jsou:

• oxidy dusíku (NOx),

• ozón (O₃),

• oxidy kovů (Mn, Fe, Cr, Ni),

• fluorovodík (HF) při použití fluorových tavidel.

Prevence:

• Lokální odsávání splňující normu ČSN EN ISO 15012-4:2017.

• Používání ochrany dýchacích cest podle typu rizik:

  • FFP3 respirátor, pokud není dostatečné odsávání.

  • PAPR systémy (Powered Air Purifying Respirator) pro dlouhodobé nebo intenzivní svařování.

• Monitorování expozice zaměstnanců pomocí analýz vzduchu (např. NPK-P a PEL hodnoty dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

Úrazy elektrickým proudem

Fakta:

• Obloukové svařování pracuje s vysokým proudem při nízkém napětí, ale může dojít k nebezpečnému úrazu zejména při přechodu proudu přes tělo.

• Vlhké prostředí výrazně zvyšuje riziko průrazů izolace.

Prevence:

• Pravidelné revize zařízení dle ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6.

• Dodržování tzv. systému ochrany malým napětím SELV/PELV.

• Využívání ochranných prvků – proudových chráničů (RCD).

• Vhodná izolace od země – použití pryžových rohoží nebo podložek.

Ergonomická a muskuloskeletální zranění

Příklady:

• Bolesti páteře z dlouhého klečení.

• Záněty šlach z opakovaných pohybů.

• Syndrom karpálního tunelu z vibrací nebo zatížení zápěstí.

Prevence:

• Ergonomicky tvarované nástroje (např. snižující úchopovou sílu).

• Pravidelné přestávky a aktivní protahování.

• Zavedení rotačního systému prací (střídání pozic).

• Možnost práce s polohovatelnými svařovacími stoly nebo manipulátory.

Hluk a vibrace

Prevence:

• Zásady dle směrnice EU 2003/10/ES o ochraně před hlukem.

• Použití ochrany sluchu (mušlové chrániče, špunty – EN 352).

• Pravidelné měření hladiny hluku (norma ČSN ISO 9612).

Přehled osobních ochranných prostředků (OOP) pro svářeče

Bezpečnostní opatření při svařování jsou výsledkem desítek let vývoje norem, technologických inovací a praktických zkušeností. Přesto zůstává lidský faktor klíčový. Každý pracovník by měl chápat rizika spojená se svou prací a být plně proškolený v používání ochranných prostředků a nouzových postupů. V souladu s normami jako ČSN ISO 45001 (systémy řízení BOZP) lze vytvořit prostředí, kde riziko zranění bude minimalizováno na nejnižší možnou míru.

Pokud máte jakékoli dotazy nebo potřebujete odborné doporučení v oblasti bezpečnosti práce při svařování – ať už jde o výběr vhodných osobních ochranných prostředků, nastavení odsávání zplodin nebo prevenci specifických typů zranění – neváhejte nás kontaktovat. Rádi vám pomůžeme vytvořit bezpečné a efektivní pracoviště, které odpovídá aktuálním normám a minimalizuje rizika pro svářeče ve všech odvětvích – od těžkého průmyslu až po specializované provozy.