Kvalita svaru se neposuzuje pouze podle jeho mechanických vlastností nebo vnitřní struktury, ale také podle finálního vzhledu a stavu povrchu. U konstrukcí z uhlíkových ocelí může být estetika druhořadá, u nerezových materiálů, hliníku nebo pohledových svarů je však výsledná úprava zásadní. Správně provedené broušení a čištění svarů má přímý vliv na korozní odolnost, životnost konstrukce i splnění požadavků norem EN ISO a interních kvalitativních předpisů.
Finální úprava svaru navazuje na procesy jako MIG/MAG, TIG, případně laserové svařování, a musí respektovat typ základního materiálu, použitý přídavný materiál i požadovanou třídu jakosti svaru.
Volba brusných kotoučů
Správná volba brusiva je klíčová pro efektivní a bezpečné opracování svaru. Nejčastěji se používají:
-
Lamelové kotouče – vhodné pro plynulé zabrušování housenky a sjednocení přechodu mezi svarem a základním materiálem. Umožňují kontrolovaný úběr materiálu a zanechávají relativně jemný povrch.
-
Hrubovací kotouče – používají se při odstraňování většího převýšení svaru nebo při opravách vad. Mají vyšší úběrový výkon, ale zanechávají hrubší strukturu povrchu.
-
Vláknové a brusné disky (fiber disky) – vhodné pro přesnější práci, zejména při přípravě povrchu před další povrchovou úpravou.
-
Brusné pásy a satinační nástroje – používají se zejména u nerezových ocelí pro dosažení jednotné struktury povrchu.
Z hlediska zrnitosti je vhodné postupovat od hrubšího zrna (např. P40–P60) pro odstranění přebytků svarového kovu k jemnějším zrnitostem (P80–P120 a více) pro finální úpravu. U nerezových ocelí je nezbytné používat nástroje určené výhradně pro nerez, aby nedošlo ke kontaminaci železem a následné bodové korozi.
Důležitým parametrem je také volba otáček úhlové brusky a přítlaku. Nadměrný přítlak vede k přehřívání materiálu, změnám mikrostruktury povrchu a vzniku barevných oxidických vrstev, zejména u korozivzdorných ocelí.
Odstranění rozstřiku
Rozstřik je typický zejména pro proces MIG/MAG, především při nesprávném nastavení parametrů (napětí, svařovací proud, délka oblouku, ochranný plyn). Nadměrný rozstřik zvyšuje náklady na následné čištění a zhoršuje vzhled výrobku.
Mechanické odstranění rozstřiku se provádí:
-
lehkým přebroušením lamelovým kotoučem,
-
použitím sekáčů nebo speciálních nástrojů na odstraňování rozstřiku,
-
jemným oklepáním u silnějších konstrukcí.
V praxi je však ekonomicky výhodnější minimalizovat vznik rozstřiku již během svařování – správnou volbou směsi ochranného plynu (např. Ar/CO₂), stabilním podáváním drátu a případně použitím pulzního režimu. Moderní synergické zdroje MIG/MAG umožňují optimalizovat přenos kovu a významně snížit potřebu následného broušení.
Čištění nerezu po TIG svařování
Při TIG svařování korozivzdorných ocelí dochází vlivem tepla k tvorbě oxidických vrstev (tzv. náběhových barev). Tyto vrstvy snižují korozní odolnost materiálu a musí být odstraněny.
Používají se následující metody:
-
Mechanické čištění – broušení, kartáčování nerezovým kartáčem nebo tryskání inertním médiem.
-
Chemické moření – aplikace mořicích past nebo gelů na bázi kyselin, které odstraní oxidy a obnoví pasivní vrstvu.
-
Elektrochemické čištění – moderní metoda využívající elektrolyt a elektrický proud k selektivnímu odstranění oxidů bez nadměrného úběru základního materiálu.
Elektrochemické čištění je zvláště vhodné pro pohledové svary a potravinářské nebo farmaceutické aplikace, kde jsou kladeny vysoké nároky na hygienu a estetiku. Po chemickém ošetření je nutné důkladné opláchnutí a pasivace povrchu.
Bezpečnost při broušení
Broušení patří mezi operace s vysokým rizikem úrazu. Dochází k tvorbě jisker, prachu a hluku, přičemž hrozí i roztržení kotouče při nesprávném použití.
Základní bezpečnostní zásady:
-
používání ochranného štítu nebo brýlí,
-
ochrana sluchu,
-
pracovní rukavice a oděv odolný proti jiskrám,
-
kontrola neporušenosti kotouče před montáží,
-
dodržení maximálních otáček uvedených výrobcem,
-
správné upnutí obrobku.
Při práci s nerezem a legovanými materiály je nutné věnovat pozornost i odsávání prachu, protože jemné kovové částice mohou představovat zdravotní riziko. Bezpečnostní požadavky vycházejí z evropských norem pro používání brusných nástrojů a bezpečnost práce při obrábění kovů.
Broušení a čištění svarů není pouze estetickou záležitostí. Správně zvolený postup a nástroje ovlivňují funkčnost, korozní odolnost i celkovou životnost konstrukce. Optimalizace parametrů svařování (MIG/MAG, TIG, pulzní režim) může výrazně snížit rozsah následných úprav. U nerezových ocelí je nezbytné věnovat zvláštní pozornost odstranění oxidů a obnovení pasivní vrstvy.
Kvalitní finální úprava je výsledkem kombinace technologické disciplíny při svařování a odborně provedeného mechanického či chemického čištění.
Ilustrační obrázek byl generován pomocí nástroje ChatGPT (OpenAI). Obrázek slouží pouze k vizuální ilustraci a nemusí zobrazovat skutečné produkt