Co je studený svar a proč je nebezpečný?

Studený svar vzniká, když se přídavný materiál sice roztaví, ale nedojde k jeho metalurgickému spojení se základním materiálem. Housenka pak na plechu jen „leží“ jako nalepená. Pod zatížením takový spoj okamžitě selže, protože ho drží jen povrchový kontakt.

5 nejčastějších příčin špatného průvaru

• 1. Příliš nízké napětí (Volty) Napětí je síla, která pohání teplo do hloubky. Pokud je nízké, oblouk nemá energii roztavit základní kov. Zvyšte napětí a poslouchejte – správný zvuk připomíná plynulé „smažení slaniny“.
• 2. Příliš rychlý pohyb hořáku Materiál potřebuje čas, aby se rozehřál na teplotu tavení. Pokud s hořákem příliš spěcháte, housenka nestihne do podkladu „vstoupit“ a zůstane jen na povrchu.
• 3. Znečištěný nebo zoxidovaný povrch Rez, lak, barva nebo silná oxidace fungují jako izolant. Oblouk se přes ně nedokáže prokouknout. Před svařováním vždy obruste místo na čistý kov a odmastěte acetonem.
• 4. Velká vzdálenost hubice od materiálu Čím delší je výlet drátu, tím více energie se ztratí dříve, než vznikne oblouk. Optimální vzdálenost hubice od materiálu by měla být 10–15 mm.
• 5. Nesprávný přídavný materiál Vždy zkontrolujte, zda drát odpovídá svařovanému materiálu. Špatná chemická shoda vede k oslabení spoje a náchylnosti k praskání.

Jak otestovat průvar?

Nejspolehlivější je destruktivní zkouška na odpadovém materiálu. Svařte testovací housenku, nechte ji vychladnout a pak ji zkuste rozlomit kladivem nebo ve svěráku. Pokud housenka od plechu „odskočí“ a zanechá pod sebou hladký povrch, máte nastavený studený svar a musíte zvýšit výkon.